Neodvracej pohled

Tato cesta – neodvracet pohled od problémů, začala v roce 2019. V nejtemnějším roce mého života.

Bylo mi úzko, bolelo mě u srdce, málo co mi dávalo smysl a nedokázala jsem se z ničeho radovat. Měla jsem všechno – skvělou práci, krásnou rodinu, podporujícího muže, velkou hojnost. A přesto…

Moje duše se mnou měla jiné plány, o kterých jsem v té době netušila.

Prakticky ze zoufalství jsem se vydala na 21denní pěší pouť na posvátné léčivé místo San Sebastian de Garabandal ve Španělské Kantábrii.

Bez znalosti řeči, bez zázemí, úplně sama.

300 km divokou krajinou. 13 dnů bez jídla.

Prožila jsem toho za 3 týdny opravdu mnoho.

Poslední noc ve Švýcarsku

Ale nejvíc nečekané se stalo poslední noc! V Ženevě, na letišti, v letištní kapli.

Už jsem nic nechtěla. Jen jsem si přála na pár hodin zdřímnout, než mi brzy ráno poletí letadlo domů. Na letišti jsem byla úplně sama, nikde nikdo. Do kaple jsem šla z jediného důvodu – přála jsem si najít kousek rovného místa, kde bych se mohla uložit.

Netušila jsem, že právě na tomto místě zažiji jednu z nejintenzivnějších vizí svého života.

A že budu dělit svůj život na předtím a potom.

Nemohla jsem usnout, a tak jsem si pročítala web o mariánských zjeveních. Začetla jsem se do příběhu jednoho slovenského vizionáře, který psal o tom, jak mu při zjevení Panna Maria ukázala celý příběh umučení Krista.

Bylo to pro mě tak intenzivní, že jsem upadla do jiného stavu vědomí a ocitla jsem se na nádvoří plném lidí a křiku. Vůbec jsem nechápala, kde to jsem. Byla jsem úplně zmatená. Očima jsem hledala něco, čeho by se dalo chytit, abych pochopila, kde to jsem a co se děje.

A najednou jsem to uviděla.

Ten strašlivý obraz.

Byla jsem účastna bičování Ježíše. Bylo to děsivé. Lidé křičeli, prostor byl plný agrese, zloby, ale i strašné netečnosti, odpojení, přihlížení lidskému utrpení. Nedalo se to vydržet. Musela jsem pryč. Můj nervový systém nebyl zvyklý být v přítomnosti takového utrpení.

Ve chvíli, kdy jsem chtěla od celé hrůzy odvrátit zrak a dát se na úprk…

v tu chvíli jsem se setkala s očima Ježíše.

Ten pohled do smrti nezapomenu. Bylo to jako blesk z čistého nebe, který mě přikoval na místo. Slyšela jsem, jako by ke mně Ježíš důrazně, ale soucitně promluvil:

„Kdykoliv odvracíš pohled od utrpení, podílíš se na něm.“

Tato věta projela celým mým systémem a otřásla každou buňkou v mém těle. Mentálně jsem tomu sdělení nerozuměla, ale něco uvnitř mě vědělo, že je to velká pravda. Najednou jsem se vnímala jako součást veškerého lidského utrpení.

Uviděla jsem, že není možné nebýt součástí.

Pochopila jsem vždy odmítanou větu, že se spolupodílím na Kristově utrpení.

Otřáslo to se mnou tak, že jsem plakala několik hodin. A zároveň jsem vnímala, že je to začátek něčeho nového. Něco se ve mně začalo přeskládávat.

Tato zkušenost byla se mnou, přestože jsem o ní ze začátku vůbec nedokázala mluvit.

Práce se stíny jako odpověď

O pár měsíců později jsem objevila knihu Pečuj o své démony (FYD) a věděla jsem, že přesně to je odpověď na moji otázku: JAK NEODVRACET POHLED?

A tak začala cesta s mou učitelkou Tsultrim Allione a laskavými průvodci Charlotte a Peterem k hlubokému učení a pochopení práce se stíny. Přijetím utrpení jako nezbytné a důležité součásti života, na které se dá vyrůst a transformovat ji na světlo a podporu.

Je to nesmírně dobrodružná cesta, která stále pokračuje. V roce 2026 jsem dokončila učitelský výcvik v Tara Mandala a stala se jednou z učitelek praxe Feeding your demons.

A doporučuji všem

Neodvracet tvář od svých stínů, bolesti a utrpení.

Dovolit si uvidět tyto své hladové složky, které zásadně ovlivňují náš život.

Dovolit si dát jim pozornost a sytit je jako hladové děti, aby se mohly proměnit v naše spojence. Se stínovou složkou nebojovat, ale systit ji. Neodvracet pohled.

Na workshopu JAK RŮST NA SVÝCH STÍNECH sdílím mnoho zkušeností s prací se stíny, diagnostiku ega a techniky a nástroje, které slouží k transformaci stínových složek osobnosti. Abychom už nemuseli odvracet pohled od bolesti, smutku, frustrace a marnosti, ale mohli tyto těžké pocity, emoce a zkušenosti transformovat.

V těchto přelomových časech, kdy vylézají stíny na povrch, budou tyto praxe velkou podporou.

Workshopy JAK RŮST NA SVÝCH STÍNECH:

na Čarokrásná chaloupka u Babky

na ŽÍTKOVÉ

Ráda Tě naučím, jak neodvracet pohled od problémů, starostí a bolestí, ale jak je transformovat na světlo a spojence.