Jak ovlivňuje cykličnost moje emoce během cyklu
Mám chuť na sloupy psát, jak moc jsi úžasný, skvělý, dokonalý a jak moc tě miluji. Nejlepší chlap na světě.
Když si uvědomím, že jsem v nejplodnější fázi cyklu, řeknu si….počkám týden.
No a pak to přijde….fáze čarodějky.
Vezmu svůj vnitřní dataprojektor, namířím ho na tebe a spustím promítání rolí vnitřního: kritika, kontrolora, provokatéra, bojkotéra, ignoranta a obsadím tě do všech možný negativních rolí.
A ty tam stojíš, stále stejný a někdy se nestačíš divit, co jsem si to na tebe zase vymyslela. Jindy se usmíváš pod fousy, jakou jsem ti připravila parádní výzvu. A někdy je to příliš velké tornádo, než aby se to dalo ustát.
Každopádně od té doby, co se nebojíš mých emocí, posunul jsi náš vztah o x úrovní výš. A já ti za to děkuji a právě proto tě miluji.
Můžu se ti odevzdat, protože vím, že pokud se nebojíš mě, nebudeš se bát ani draka, ani medvěda, ani lva, ani tygra. A díky tomu ti dopřávám zažít hloubky, prožitky a extázi, na které by si sám nikdy nedosáhnul.
Tím, že můžu být sama sebou, mi dáváš prostor pro vnitřní růst a uvědomění, že všechny ty negativní role nenáleží tobě, ale mým vnitřním stínům, se kterými se dnes a denně učím pracovat.
Abych ti mohla, stejně jako dnes, napsat zprávu…Ser.š mě!
… a následně ti napsat: to nejsi ty, kdo ve mně vytváří nepříjemné pocity.
Díky, že zejména kvůli tobě můžu růst, že můžu vidět své světlo i své stíny. Díky tomu, že jsi obejmul mého draka, můžu vyživovat toho tvého…