Už si nedovedu představit, jak jsem mohla žít bez metody Práce se stíny.
Vím, že jednoho dne odložíme všechny metody, protože je už nebudeme potřebovat. Ale ještě tam nejsme a osobně jsem velmi vděčná, že mám jednoduchý nástroj, který mě během pár minut vytáhne z pekla do ráje.
Když nás zaplaví smutek, vztek, strach… naše přirozená tendence je, začít opravovat všechno, co je venku a nebo vinit druhé za svoje pocity. Je to jako bychom se dívali na sebe do zrcadla, nelíbil se nám náš odraz a místo toho, abychom změnili sebe, tak začneme čistit zrcadlo. Jsou to naše naučené vzorce a bohužel jen celou situaci zhoršují. Chceme změnit situaci, ty druhé, ale nenapadne nás, že je potřeba dát pozornost sobě.
Pokud máme nepříjemný pocit, jediný způsob, jak můžeme tento pocit změnit, je podívat se dovnitř a věnovat svým pocitům pozornost. Podívat se na své aktuální utrpení, nepotlačovat ho, ani neventilovat, od nás vyžaduje tu největší odvahu, lásku a soucit se sebou samými. Vše ostatní už je jednoduché. Pokud totiž své zranění – bolest – nemoc – utrpení – negativní pocity uvidíme, pomocí jednoduché techniky Práce se stíny tuto vnitřní temnotu transformujeme ve světlo – v pozitivní pocit.
Výsledky jsou prakticky zázračné a čím větší a bolavější emoce, tím větší úleva a pozitivní efekt. Čím déle metodu ve svém životě praktikujeme, tím je rychlejší a efektivnější. Během pár minut ze vzteku-soucit, ze smutku-radost, z temnoty- světlo.
Obava z práce ze stíny
Práce se stínem, démonem, vnitřní temnotou může být pro mnoho lidí děsivá. Máme místa a témata ve svých životech zamčená na tisíc zámků a nechceme je otevírat, protože z toho máme minimálně respekt někdy až panickou hrůzu.
Mám obavu z práce se stíny – napsala mi klientka.
Rozumím tomu.
Je to jako když máme strach z tmavého sklepa. Můžeme roky chodit okolo toho místa a bát se tam vstoupit. Nebo vstoupit, rozsvítit a zjistit, že je to jen místo plné harampádí, s trochou pavučin. Když to místo vyklidíme, najednou máme v domě víc místa. Tak to funguje i v těle. Touto prací si postupně tvoříme víc a víc volného, prosvětleného, čistého prostoru ve svém vědomí. Časem si ve svém vědomí vytvoříme tolik místa, že se stáváme nekonečným prostorem a tvůrci své vlastní reality.
Jak říká moje učitelka Tsultrim Allion: začněte tím, do čeho se vám chce nejméně
Jak pracuji se stíny?
Sama jsem hledala cestu, jak se dostat ke stínům, aby to zároveň nemuselo být přes utrpení.
Velmi mne těší, když mi klienti sdílí, že chodí na mé konzultace či semináře proto, že se se mnou cítí v bezpečí. Moje léčivé esence jsou laskavost a bezpečí. Dost bylo dramat. A přestože si ještě dramata v životě dopřáváme, někdy je potřebujeme a někdy máme pocit, že to bez nich dokonce ani nejde, moje přesvědčení je, že nastala doba, kdy už to možné je, alespoň pro některé, kdo jsou připraveni.
Milost, laskavost, něha, nadhled jsou pro mne cesty, které pomáhají projít temnotou. Už to nemusíme odmakat.
Jemnost a něha mají takovou sílu, že přepisují naše DNA a prosvicují temnotu.
Od mala jsem měla sklon prozkoumávat temnotu. Žila jsem vedle kostelíka zasvěceného sv. Michaelu Archandělu a vždy mne zajímalo, kdo je ten drak-démon-ďábel ležící pod jeho kopím. Přitahovaly mne příběhy mučedníků, temná historie naší planety. Chtěla jsem pochopit, jak s tím pracovat.
Jak projít bahnem a přesto se od něj neumazat? Je možné projít temnotou a zůstat ve světle?
Dnes už vím, že to možné je. Techniky, které učím nás nechávají v nadhledu, ve své síle, v dospělosti a kreativitě a z tohoto místa můžeme nejvíce měnit svoje stíny a tvořit si novou realitu.
Dá se touto metodou pracovat s dětmi?
Osobně mám velmi dobrou zkušenost s dětmi. Reagují rychle a chápou metodu perfektně a efekt je téměř okamžitý. Zvládli jsme tak vyřešit kousání nehtů, bolavé ouško, pocit disociace, pocit smutku a mnoho dalšího.
Jeden příklad ze života:
Volal mi můj nejmladší syn:
Maminko, já se dnes cítím zvláštně, je mi nepříjemně v těle, nevíš čím to může být?
Provedu ho přes telefon prací se stíny, nakrmíme spolu bubáka a za chvíli mi říká: tak super, tak já běžím na limonádu
čau 
Pak mi volá za dalších deset minut:
Maminko, chtěl bych ti poděkovat, je mi mnohem líp 
Děti zvládají práci se stíny během pár minut.
To nejtěžší na celé metodě je, obrátit pozornost k sobě, ve chvíli, kdy nám není dobře.
Ale pokud se nám to podaří… V ten moment jakoby pohneme vesmírem, staneme se tvůrci své reality a začnou se dít zázraky.